Slečna políbená o Bylinkové Terapii

V létě se za námi zastavila Petra, která o nás později napsala na svém blogu polibena.cz. Krátkou ukázku si můžete přečíst zde: 

Dortíky zdravé, ale LAHODNÉ (a to se jen tak nevidí!), polévka každý den jiná – naprosto famózní, doplněná o pečivo. A k tomu všemu je ten čas tady také vyplněn příjemnou hudbou, francouzské šansony střídá jazz a swing. A kdybyste šli někdy jen tak okolo načerpáte ještě také od majitelky spoustu zajímavých historek a informací.
Bylinková terapie je zcela jistě místo, do kterého se opět a velmi ráda vrátím, až někdy budeme mít čas, klidně napište, třeba tam zrovna budu sedět, mají tam totiž také naprosto dokonalé zrcadlo, lustr, židličky, stoly a to na mně prostě platí…

Celý článek slečny Políbené najdete na jejím blogu http://polibena.cz/bylinkova-terapie/#more-1086

Bylinková Terapie Praha – tvoření s láskou k tradicím 

Zážitek z kurzu Bylinkaření

Blogerka Sylva Horáková píše o našem kurzu Bylinkaření, aneb jaké léčily naše babičky

Osobní zážitek z kurzu Bylinkaření. Blogerka Sylva Horáková napsala o svém zážitku z našeho workshopu. Zajímá vás jak kurzy probíhají? Čtěte dál ukázku z jejího blogu…

Workshopy pořádá Monika vždy na určité téma a to v závislosti na sezóně, podle toho jaké bylinky jsou zrovna aktuálně v naší přírodě k nalezení. Takže každý kurz je zcela jedinečný a unikátní. Monika nám prozradila po které bylince teď na podzim sáhnout. Velmi důležitá informace je, že bylinky nerostou jen někde na Moravě, ale i v Praze

Celý workshop probíhal v přátelské atmosféře a sešla se tu fakt dobrá parta. Všechno ženy (ale i muži jsou vítáni). A tak jsme všechny společně krájely, míchaly a vařily bylinky. Dozvěděla jsem se, jak se zharmonizovat a prožít toto podzimní období v pohodě a ve zdraví. Vyrobily jsme si levandulový sirup, mast z měsíčku lékařského, tinkturu na imunitu, ženské víno a olejíček na opuchlé oči ze světlíku lékařského a chrpy modré. Učily jsme se poznávat bylinky jako lichořeřišnice, máta, meduňka, měsíček, jetel červený, levandule, yzop, divoká růže, heřmánek, dobromysl a řebříček, čekanka a tužebník lékařský.

Zážitek z kurzu Bylinkaření

Taky jsme zabrouzdaly do čistě ženských témat a dozvěděly jsme se spoustu zajímavostí, historek a příběhů nejen z bylinkářského světa.  Monika má v krámku spoustu herbářů. Co je mi na Monice sympatické, že je sbírá po antikvariátech. No, co vám budu povídat, bylo to skvěle strávené odpoledne. Příjemnou atmosféru dotvářel zvuk krásných francouzských šansonů, které se linuly celým obchůdkem.

Kurz probíhal v opravdu nádherných prostorech obchůdku “Bylinkové terapie”. Co vás určitě překvapí, že se nachází v Dittrichově ulici, mezi Palackého náměstí a Karlákem. Toto místo má opravdu úžasný koncept. Stylový modro- bílý interiér na vás dýchne domácí atmosférou starých časů. Najednou se ocitnete v místnosti plné bylinek, krémů, návodů, receptů a herbářů. Můžete tu posedět u bylinkového čaje, kávy, vína, polévky či dortů. V zadní části obchůdku se nachází „dámský pokojíček“ s výhledem do zeleného dvora. Ten je jako stvořený k odpočinku a relaxaci.

Celý článek zážitek z kurzu Bylinkaření  blogerky Sylvy najdete na jejím blogu  http://chilliandchocolate.cz/cs/bylinkova-terapie-aneb-jak-lecily-nase-babicky/

Bylinková Terapie Praha – tvoření s láskou k tradicím 

Rozhovor s Monikou Golasovskou

Na konci listopadu k nám zavítala blogerka Sylva a položila několik otázek zakladatelce a majitelce Bylinkové Terapie Monice Golasovské. 

Zajíma-li vás více o tom, jak se píše příběh o Bylinkové Terapii, čtěte dále ukázku z Rozhovor s Monikou Golasovskou a dozvíte se více o projektu i o lásce k bylinám

Seznamte se s… Monikou Golasovkou, majitelkou Bylinkové terapie v Praze. Monika pochází ze Severní Moravy ze Slezska. Tato velmi příjemná bylinkářka vás dostane svojí srdečností a upřímností. S Monikou se znám velmi krátce, ale i přesto mi přijde, jako bych ji znala odjakživa. Velmi ráda ji navštěvuji v jejím bylinkářském doupěti. Dokázala tu vytvořit velmi krásné prostředí, kde vám k poslechu hrají příjemné šansony, můžete si dát polévku, kávu, její dorty a po celé místnosti to voní bylinkami. Moc ráda ji poslouchám a hltám její bylinkářské rady. Povídat si s ní je opravdu radost a jsem moc ráda, že mi poskytla rozhovor.

Jak by ses představila čtenářům Chilli&Chocolate?

Jsem žena, která má ráda život, svoje děti, svého přítele, své přátele a svou rodinu. Jsem nadšenec přírody a vše co je s ní spjaté. Ráda tvořím a bádám. 🙂 Věřím v dobro. I přes všechna úskalí života věřím, že všechno dopadne dobře. Za veliké štěstí považuji i to, že mne moje práce baví a naplňuje, a taky že mám dobré lidi kolem sebe. Toho všeho si moc vážím.

Jak je to s Tebou a bylinkami? Kdy jsi bylinkaření propadla?

Bylinky mne provázely už od dětství, aniž bych si to uvědomovala. Bydleli jsme ve Frýdku Místku a v okolí byly rybníky, louky, kde jsem si jako malá hrála, sbírala kytičky a nosila je mamince. Sbírala jsem v podstatě všechno. I jedovaté blatouchy a pryskyřníky. Vše bylo spjaté s hrou, například z listů rákosí – puškvorce jsme si jako děti dělaly sukně, a z některých kytiček – bylinek a plodů jsme, i jakože vařily polévku 😊. Hrály jsme si na doktory a balily si “ jako zlomené ruce a nohy“ do listů od lopuchu a jitrocele. Byl to ale spíše vztah ke kytičkám než bylinkám.

V té době jsem ještě nic nevěděla o jejich léčivé moci. Babička bydlela v obci Sedliště, kde na zahradě pěstovala běžné věci a chovala dobytek. Se zahradou byly spojeny samozřejmě i práce, ale to mne nebavilo. Je pravdou, že moje mamka byla velice činorodá v oblasti zpracovávat vše, co nám příroda a zdroje ze zahrady nabízí. Takže se vše zavařovalo, sušilo a nakládalo, ale mně to absolutně nenaplňovalo. V době dospívání mi maminka vařila při ženských problémech kontryhel s žebříčkem. To fungovalo velmi dobře. Rovněž kopřiva se u nás často vařila.

Když mi bylo 30 let, prodělala jsem bakteriální zánět mozkových blan. Tehdy jsem se zaměřila převážně na krev-čistící bylinky po prodělané kortikoidní léčbě. Začala jsem vnímat, že mně bylinky pomáhají a začala jsem se hlouběji o ně zajímat. Byla v tom nějaké magie. Postupně jsem si vše zjišťovala, utvářela a začala vyrábět od mastí až po tinktury. Stala se z toho vášeň. Vykupovala jsem v antikvariátu staré herbáře a úplně hltala jejich obsah a podle starých receptůr pak tvořila. Taky jsem se dívala kolem sebe , co roste v lese nebo na loukách. Měla jsem radost, když si ke mně kamarádky začaly chodit pro radu. Je to velmi příjemný pocit, když víš, že jim to pomáhá. Já tuto svoji cestu beru jako návrat ke kořenům. Není je to jen o bylinkaření, ale o celkovém přístupu k přírodě a životu.

Studovala jsi čínskou medicínu v Číně? Co takové studium obnáší?

Hodně mi pomohla při mé nemoci akupunktura. Díky tomu jsem se o ni začala více zajímat. Proto jsem se rozhodla pro studium tradiční čínské medicíny v čínském Tianjinu. Studium probíhalo v angličtině. Protože starší čínští lékaři nemluví anglicky, byli jsme rozděleni do skupin, kde každá skupina měla svého překladatele – medika. Co považuji za úžasné, že se na univerzitě vyučuje čínská medicína spolu s tou západní. Líbí se mi spojení těchto dvou světů, které se krásně prolínají a doplňují. K tradiční čínské medicíně se využívají rostoucí byliny, které nenajdete jinde než v Číně. Mně se však líbí, jak léčili naši předci. Proto jsem začala poznatky z čínské medicíny kombinovat s bylinkami, které rostou u nás.

Myslíš, že je nejlepší, abychom se tady v Evropě léčili evropskými bylinkami, které rostou přirozeně v našem prostředí nebo nevadí, že používáme exotické bylinky?

Mám ráda hmatatelné věci. Je mi bližší, když si můžu zajít na zahrádku, louku nebo do lesa a utrhnout bylinku. Navíc si bylinky můžete sami zasadit, pečovat o ně a  pěstovat. Vše si můžete „osahat“ a zapojit sebe samu. Znáte jejich příběh! Ale pokud někdo preferuje cizokrajné rostlinky, nic proti tomu nemám.

V Praze máš zahrádku. Pověz mi, co bychom na ní našli?

Když jsem zahradu koupila, byly na ní už ovocné stromy a vinohrad. Roste tu tmavá odrůda vína Baga, která je určená k výrobě červeného vína. Moc se mi líbí, že si můžu udělat vlastní burčák. Jinak pěstuji klasické pochutiny jako je česnek, dýně hokaido, cuketa, kedlubna, květák, jahody, brokolici a rajčata. Rajčata si suším a nakládám v olivovém oleji s česnekem, rozmarýnem a bazalkou. Jediné, čemu se na zahradě nedaří je cibule. Samozřejmě tu mám i bylinky – tymián, mateřídouška, estragon, yzop, levandule, saturejka, šalvěj, divizna, pelyněk, lichořeřišnice a měsíček lékařský.

Máš nějaký bylinkářský vzor, ve kterém se vzhlížíš? Ať už mezi českými nebo zahraničními bylinkáři?

Mám opravdu moc ráda dva bylináře. Jsou to Jiří Janča a Josef Antonín Zentrich. Bohužel už nejsou mezi námi.  Taky velice ráda čtu v osmi svazcích Mattioliho herbáře.

 

Jak moc řešíš stravu? Držíš se třeba nějakého systému?

Jím naprosto všechno. Nedodržuji žádné výživové směry, jako je vegetariánství, paleo, dělená či raw strava. Jsem hrdá, že nemám žádnou alergii a nemusím mít tak žádné dietní omezení. Myslím, že je to způsobeno mým celkovým přístupem k životu. Snažím se poslouchat svoje tělo. Nejím sladké a ani maso. Pokud si jej ovšem moje tělo vyžádá, dám si jej maximálně 1x – 2x za měsíc. Moc ráda vařím jednoduchou stravu. Nezasmažuji bílou moukou, používám raději pohankovou nebo vůbec nezasmažuji. Nejraději zahušťuji zeleninou. Jsem pyšná, pokud můžu vařit z potravin ze svých domácích zdrojů. Přistupuju k tomu tak, že mi na zahradě rostou poklady. Celou dobu se o ně poctivě staráš a pak jsou pro tebe zaslouženou odměnou.

Jsi bylinkářka a musím uznat, že máš i moc hezkou pleť. Nabízí se mi tady otázka, jak se o sebe staráš?

Musím říct, že se za “bylinkářku“ nepovažuji. Myslím si, že si toto oslovení nezasloužím. Jsem zkrátka jen nadšenec bylinek a moc mne to baví.

No a co se mé pleti týče, tak se líčím normálně. Chci se sama sobě líbit. Na odlíčení ovšem nepožívám žádné micerální vody nebo mléka. Naopak používám svoje naložené sádlo s měsíčkem, žebříčkem a třezalkovým olejem. Když je víkend, dělám si zábaly na vlasy z lopuchového kořene v oleji. Líbí se mi, že vím, co je obsahem a že si to můžu vyrobit sama. Jsem taky docela šetrná. Přijdou mi všechny tyto kosmetické přípravky předražené. Nehledě na to, že jsou plné chemikálií, které se nám potom zbytečně dostávají do krevního oběhu.

Jaká je tvoje oblíbená kuchyně? Vaříš ráda?

Nejsem ortodoxní zastánce nějaké kuchyně.  Mezi mé oblíbené kuchyně určitě patří tradiční moravská kuchyně. Ráda si uvařím například bramboračku s houbami. Jsem totiž polívková. Mám ráda opravdu jednoduchá jídla, ale když mám možnost vařit pro své blízké, tak se vyřádím. Vařím,  peču a smažím vše co mají rádi. Pokud mám příležitost, tak si dám ráda italskou nebo čínskou kuchyni.

V Bylinkové terapii jsou u Tebe k dostání tvoje dorty. Teď už víme, že nejíš sladké. Z čeho je tedy vyrábíš?

Jako základní pojivo do korpusu mi slouží chia a lněné semínka. Nepoužívám vajíčko a ani máslo.  Z této směsi vznikne krásný gelový základ, do kterého přidám ořechy, slunečnicová a dýňová semínka. Hodně mých dortů se skládá z máku, kokosu, špaldových či amarantových vloček. Někdy však k zahuštění používám hrašku. Je to náš rodinný recept. Takto připravený korpus se lehce zasuší v troubě. Na krém používám tvaroh nebo klasickou smetanu s citrónovou šťávou. Musím se však přiznat, že nemám žádné recepty. Všechny moje dorty jsou originály.

Bílý cheese cake dort s rybízem a malinami

 

Celý rozhovor s Monikou Golasovskou najdete na blogu http://chilliandchocolate.cz/cs/rozhovor-s-monikou-golasovskou-z-bylinkove-terapie/

Bylinková Terapie Praha – tvoření s láskou k tradicím